Ohlasy a zkušenosti

Úvaha římskokatolického kněze o hodnotě tridentské liturgie

3. 12. 2007 20:43
Rubrika: Ohlasy

P. Filip M. Ant. Stajner

V Zahrádkách 1304

290 01  Poděbrady

jaromira.machovcova@seznam.cz

                                                                                  V Poděbradech, 13. listopadu 2007

Carissime Pater, milý spolubratře,

 

            dovoluji si Vás srdečně pozdravit, a i když jsem již osmý rok upoután na lůžko pro nemoc ALS, připojuji se ke společnému rozjímání o motu proprio SUMMORUM PONTIFICUM.

 

             V čem se liší Římský misál Jana XXIII. z roku 1962 a Římský misál Pavla VI. z roku 1970, který byl naposledy vydán v roce 2003?

Svatý Otec Benedikt XVI. píše, že to jsou dva užívané způsoby téhož ritu. Tedy oba misály mají podobnou strukturu: vyznání vin, vstupní modlitbu, čtení z Písma svatého, obětování chleba a vína, modlitbu nad dary, prefaci, mešní kánon, obřad svatého přijímání, modlitbu po přijímání a Ite, missa est.

 

            Proč však papež upozorňuje, že i mladí dnes, kteří ani nemohli vyrůstat ve starší liturgické tradici, po ní touží? Domnívám se a z vlastní zkušenosti vím, že někteří věřící oceňují hlubší smysl pro posvátnost, bázeň Boží a úchvatnost liturgie, kterou více skýtá Misál Jana XXIII. Tento misál se takřka shoduje s vydáním Římského misálu od roku 1570 a v podstatě zaznamenává mši svatou, jak se slavila v Římě od dob sv. apoštola Petra a jak se během staletí pozvolna a v živé tradici Církve rozvíjela.  

Papež Pius V. v roce 1570 povolil i užívání ostatních ritů starších dvou set let,

a to kvůli přibližně dvousetletému šíření i nekatolických obřadů. Tak mohou existovat například ambroziánský, mosarabský, dominikánský a jiné rity.

 

            Svatý Otec v motu proprio uvádí, že starší způsob slavení mše svaté byl vždy povolen, a i u nás byli a jsou kněží, kteří ho nikdy neopustili. Po výzvě papeže Jana Pavla II. v roce 1988 biskupové vyčleňovali kostely pro starší liturgii. Sám jsem se

v zahraničí takové liturgie účastnil a byl jsem svědkem toho, jak stovky převážně mladých lidí a rodin jakoby žasly v posvátném mlčení nebo za zpěvu chorálu nad tajemstvím Poslední večeře Páně, nad Pašijemi a nad tajemstvím Zmrtvýchvstání, přičemž kněz i laici byli obráceni k oltáři z téže strany.

 

            Ostatně soudím, že starobylá tradice, když všichni jsou obráceni k Pánu stejným směrem, což původně platilo i o římských bazilikách, kde jsou oltáře zdánlivě čelem k lidu, je smysluplnější než pohled  knězi do tváře za stolem. Jde o protestantskou praxi, která byla v Církvi zavedena v polovině šedesátých let s dobrým úmyslem větší zrakové komunikace mezi knězem a věřícími. Tato forma však nebyla nikdy povinná

a dnes nás papež vede k zamyšlení, zda tajemství Eucharistie je vůbec vidět.

Před patnácti lety světové katolické tiskové agentury uveřejnily slova kardinála Ratzingera, že do roku 2000 se zřejmě třetina oltářů vrátí na původní místo.

 

            Od 14. září mohou kněží téměř bez omezení sloužit mši svatou podle Misálu z roku 1962, aniž by potřebovali jakýkoliv souhlas ordináře. Přesto někteří kněží s ohledem na zmiňovanou způsobilost (idoneitas) mají obavy z nějaké nové zkoušky z latiny. O tom se papež nikde nezmiňuje. Církev však vždy dbala na to, aby kandidáti kněžství uměli alespoň misál a breviář číst v latině s porozuměním, a prohlašuje obvykle ústy rektora semináře, že kandidát je způsobilý ke svěcení na kněze, samozřejmě pro latinský ritus.

            Nezpůsobilým pro obnovené slavení mše podle Misálu Jana XXIII. bude asi kněz, který pro svůj pokročilý věk stěží pronese konsekrační slova při koncelebraci .

Jsme stále Církev latinského obřadu a i Druhý vatikánský koncil latinu nařizuje. Je možno libovolně používat Římský misál z roku 1970 v latině, a latina Misálu

Pavla VI. je úplně stejná jako latina Misálu Jana XXIII.  

            Ani zkouška z ritu se nevyžaduje, vždyť Svatý Otec výslovně píše, že se nejedná o další ritus, ale jen o jinou formu téhož římského ritu. Kněz najde všechno v rubrikách. Zkušení kněží rádi poskytnou případnou pomoc.

            V apoštolské exhortaci MYSTERIUM CARITATIS papež píše, že úlohou hlavního liturga diecéze je chránit jednotu celebrace. Podle motu proprio SUMMORUM PONTIFICUM  není jednota celebrace narušena dvojí formou římského ritu.

 

Svatý Otec Benedikt XVI. má na zřeteli dvě věci.

Jednak jde o vnitřní usmíření v Církvi s těmi přívrženci starší  liturgie, kteří nejsou pod jurisdikcí papeže. To se u nás týká asi tří skupin bratrstva sv. Pia X.

Za druhé jde papeži o širší zpřístupnění pokladů starší liturgie.

 

            Domnívám se, že z praktického hlediska by bylo vhodné

1. Poučovat systematicky laiky

            a) že jsme katolická Církev latinského obřadu, i když od roku 1970 máme Český misál a mohlo by se zdát, že jsme česká církev českého obřadu;

            b) že symboly, postoje a gesta i ve starší liturgii mají veliký význam a možná ještě více disponují člověka k eucharistické víře a úctě;

2. Pozvolna ve mši podle Misálu Pavla VI. vkládat některé části v latinském jazyce, aby se alespoň poněkud vyhovělo ustanovením Druhého vatikánského koncilu;

3. Sloužit mši svatou bez účasti lidu podle Misálu Jana XXIII. a umožnit lidem, aby se jí o vlastní vůli účastnili, jak to požaduje Svatý Otec. Leckde lze slavit ve všední dny mši svatou bez účasti lidu a druhá mše svatá není nutná.

Misál z roku 1962 i misálek pro lid se už vydává i u nás v dostatečném množství.

 

            Milý spolubratře, dovolil jsem si poukázat na některé aspekty, co se týče slavení mše svaté po vydání motu proprio SUMMORUM PONTIFICUM. Prosím, přijměte mé rozjímání shovívavě jako od kněze, kterému leží na srdci Pánova věc v duchu Panny Marie.

                                               Ve vzájemném mementu

                                                                        P. Filip M. Ant. Stajner

 

 

P.S.: Budu vděčný za každou Vaši odpověď.

Zobrazeno 5827×

Komentáře

xenofon

Dále bych pro některé méně znalé rád uvedl, že lze sloužit i podle ritu II. Vatikánského koncilu a přitom latinsky, nebo při mši latinu a češtinu kombinovat (ne libovolně). Obliba latinských mší není totéž, co obliba tridentského ritu. Dále chci zdůraznit, že sám jsem nikdy na tridentské mši nebyl, ale nic proti ní nemám. Každopádně vím, že se mezi českými katolíky občas šíří nepravdy o jakýchsi "černokněžnících", kteří chtějí rozdělit církev. Rozdělit církev chtějí pouze ti, kteří odmítají jeden či druhý ritus uznat za pravdivý, správný a svatý, a takové lidi jsem osobně nepoznal, vím, že sice existují, ale je přímo povinností tridentských (nebo naopak farních) společenství těmto říci, že jsou v rozporu s učením církve.

Makaveli

Ja nadobudam presvedcenie, ze na signaloch sa usidlila banda zastaralych stredovekých sektarov a kacirov:)))

Zobrazit 76 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio